Ideální tablet do školy?

Během posledních měsíců mi rukama prošlo poměrně velké množství různých typů tabletů s operačním systémem, se kterými jsem pracoval jak já, tak učitelé a ředitelé škol. A jelikož se neustálé mluví o větším začleňování tabletů do výuky či vznikají různé projekty nebo dokonce výzvy MŠMT pro podporu využívání tabletů ve školách, pokusím se některé své zkušenosti při práci s tablety se systémem Windows 8 shrnout do formy minirecenze několika vybraných kousků.

Ještě před několika měsíci, než byly dostupné tablety s novou generací procesorů Intel Atom s generací čipů Bay Trail, byla situace poměrně jednoduchá a to také díky obecně omezené nabídce tabletů. Mnoho škol tak sáhlo po tabletu Acer Iconia Tab W510, který díky svému poměru cena/výkon byl opravdu jedinečný. Plastové (tudíž lehké) a přitom relativně pevné tělo společně s 2GB operační paměti a dostatečnou velikostí disku 32GB bylo opravdu ideálním tabletem. Naprosto jedinečná pak byla výdrž, která v případě samotného tabletu činila cca 8-9 hodin, v případě připojení docku s klávesnicí a především integrovanou baterií, se zdvojnásobila na 16-18 hodin.

Někteří by mohli protiargumentovat například tím, že tablet nenabízel FullHD (1920x1080) rozlišení a další funkce, ale pokud se bavíme o tabletu do školy, jsou tyto parametry mimo zájem většiny škol. Zastavil bych se však u procesoru tohoto tabletu, čímž byl Intel Atom Z2760, který byl v rámci „první“ generace tabletů s Windows, jakýmsi standardem. Výkonově sice nijak neoslňoval, ale opět, pro běžné školní potřeby byl víceméně dostačující. Jenže během těch několika měsíců se toho v oblasti tabletů s Windows 8 odehrálo poměrně hodně. 

Například se významným způsobem zvýšila obsahová a především grafická kvalita a detailnost propracování vzdělávacích aplikací ve Windows Store (např. Classroom B) a tento procesor už občas začal nedostačovat. Obecně ve využití tohoto procesoru vidím problém trošku jinde a tím je nepodpora bezdrátového přenosu obrazu a zvuku přes standard Miracast, někteří uživatelé pak zaznamenali problémy i s nefunkčností některých kláves apod.

Během posledních týdnů došlo u tabletů k výměně první generace za „druhou“, která se obecně změnila ve dvou faktorech. Tím prvním je to, že se čím dál častěji můžete setkat i u 10palcových zařízení s FullHD rozlišením a IPS displejem, což poskytuje opravdu kvalitní a jemný obraz (nicméně díky tomu musí zařízení vykreslovat mnohem více dat, což je náročnější jak na výpočetní výkon, tak na baterii viz dále), ale především se obměnily procesory a standardem se stal Intel Atom Z3740. Tento nový procesor je čtyřjádrový, používá DDR3 paměti, má mnohem lepší grafické jádro a podporuje bezdrátový přenos přes Miracast. Ostatně na celé srovnání těchto dvou typů se můžete podívat zde. Pokud vás zajímá nějaké srovnání pomocí benchmarků, tak vězte, že Z3740 je cca 3x-4x výkonnější než Z2760 a grafické jádro je výkonnější až o stovky procent dle typu testu. Přičemž si zachovává stejnou výdrž jako předchozí model a to také díky tomu, že je vyráběn 22nm technologií oproti 32nm u Z2760.

Z toho mi plyne naprosto jasné doporučení, na který procesor se při výběru tabletu s Windows 8 zaměřit. U většiny výrobců nemáte kromě velikosti disku navíc možnost volby dalších jiných komponent, takže na vás bude ve většině případů čekat 2GB operační paměti DDR3, Wi-Fi (zde si pohlídejte, že se jedná o adaptér s podporou dvou pásem, tedy 2,4GHz a 5Ghz) a Bluetooth adaptér. Z pohledu příslušenství bude škola asi řešit, zda tablet pořídit i s klávesnicí ve formě docku, s bezdrátovou Bluetooth klávesnicí nebo zkusí používat tablet pouze dotykově a snažit se oprostit od návyků práce jako s notebookem. Velice přínosný pohled na tuto problematiku popsal Ondřej Neumajer ve svém článku. 

Z pohledu konektorů na vás ve většině případů bude čekat čtečka microSD karet, která se dá využít jako další úložiště v případě nedostačující kapacity interního disku a microHDMI konektor pro připojení k projektoru nebo monitoru a to včetně podpory přenosu zvuku v digitální kvalitě, což je nesporná výhoda oproti stále rozšířenému VGA (D-SUB) konektoru, který audio neumí přenášet vůbec.. Standardem je pak výstup na sluchátka a webkamera (pozor, ne všechny zařízení nabízí přední i zadní kameru). Většina těchto nových tabletů má výdrž +- 8 hodin, takže by nemělo být potřeba řešit problematiku nabíjení během výuky.

Další oblastí, u které se bude muset škola rozhodnout, jaké zařízení pořídí, je jeho velikost. V nabídce jsou 8palcové a 10palcové (a samozřejmě i větší) obrazovky a školy se rozhodují mezi nimi. Opět, z osobního pohledu vidím mnohem větší využití i větších modelů. Ano, 8palcový model se dá snadno držet v jedné ruce (ale mladší žáci ho stejně budou muset držet v obou rukách), ale pro dlouhodobější práci je tento displej moc malý.

Otázkou pak může být, jaké rozlišení u 10palcového tabletu zvolit. Na výběr máte mezi rozlišením 1366x768 nebo FullHD 1920x1080. Myslím si, že pro běžnou práci s tablety ve škole je dostačující i rozlišení 1366x768. Jednak na tak malém displeji většinou nepoznáte rozdíl a jednak, jak jsem již zmiňoval, je potřeba vykreslit mnohem méně grafických dat, což má menší nároky na výkon a spotřebu zařízení a tento rozdíl poznáte i při přenosu pomocí Miracastu – je mnohem plynulejší.

U obrazovky je ještě jeden parametr, který může (ale nemusí) být pro školu z hlediska využívání důležitý a tím je maximální počet dotyků, který je schopen tablet rozpoznat. Čím dál více jsou totiž populárnější aplikace, které se ovládají dotykovými gesty a v případě, že na takovém tabletu bude aplikaci nebo výukovou hru ovládat více žáků, může se i na první pohled dostačující podpora 5 dotyků, stát omezujícím faktorem.

Ve většině případů pak zjistíte, že z hlediska specifikací jsou nabízené 10palcové tablety vesměs stejné a že se liší vzhledem, zpracováním či příslušenstvím. Proto jsem se rozhodl na základě osobních zkušeností vybrat dva typy modelů, které jsou vhodné pro žáky (a někdy i učitele) a jeden pro učitele a tyto modely si nyní představíme. Samozřejmě, že požadavek každého učitele je jiný a někdo nedá dopustit na notebook, někdo na ultrabook, někdo zase naopak na notebook s možností proměny v tablet apod., ale toto srovnání není předmětem tohoto článku. Zajímavé srovnání těchto typů opět nabízí Ondřej Neumajer v tomto článku.

Z aktuální nabídky tabletů mi vychází pro žáky vhodné tyto modely:

• ASUS T100TA
• Lenovo MIIX 2 10

Tablet od společnosti Asus je nabízen v několika různých variantách:

• 32GB interní paměť + dokovací klávesnice
• 32GB interní paměť + dokovací klávesnice s 500GB HDD
• 64GB interní paměť + dokovací klávesnice
• 64GB interní paměť + dokovací klávesnice s 500GB HDD

Pro školu to bude poměrně složité rozhodování, protože každá varianta má něco do sebe. První z nich je nejlevnější, oproti tomu poslední (a nejvyšší) je zase dražší pouze o několik stovek Kč. A pokud chytrý IT správce dokáže využít poskytnuté 500GB i pro jiné potřeby ve škole. Osobně bych se v této nabídce ale rozhodl asi pro variantu s 64GB interní paměť + dock a to ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že 64GB pro běžného učitele stačí a to obzvláště v době úložišť OneDrive apod. Při tabletové výuce bude stejně škola řešit nějakým centrálním způsobem úložiště pro všechny výukové materiály. Tím druhým důvodem je to, že klasický HDD, který je v docku, je pořád stále náchylný na otřesy, přičemž tablet je více než mobilní zařízení, které se může půjčovat i žákům apod. A výhoda toho, že se mi v zařízení nic netočí a tudíž s ním můžu „třást“ jak chci, je zřejmá. 

Pochopitelně i Lenovo má pro uživatele v nabídce více variant:

• 64GB interní paměť
• 64GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)
• 128GB interní paměť
• 18GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)

Zařízení od Lenova má velice podobné specifikace (viz tabulka), jen se liší rozlišením displeje a nabízenými kapacitami interního úložiště. O využití a smysluplnosti FullHD již bylo v tomto článku napsáno, pokud s tabletem ale budete pracovat déle, lepší rozlišení oceníte. Rozhodnutí je opět na vás. Lenovo se také nabízí s dokovací klávesnicí nebo bez, ale s interní paměti 64GB nebo dokonce 128GB. Opět se nabízí otázka, zda má vyšší cena za 128GB model smysl, obzvláště když oba tablety nabízejí slot pro microSD kartu. Opět tedy osobně bych pořizoval model 64GB + dokovací klávesnici.

	ASUS T100	LENOVO MIIX 2 10
Procesor	Intel Atom Z3740; 1,33GHz	Intel Atom Z3740; 1,33GHz
Paměť	2GB DDR3	2GB DDR3
Displej	1366 × 768, IPS	1920x1200, IPS
Interní úložiště	32GB, 64GB	64GB, 128GB
Rozhraní	microHDMI, microUSB, jack 3,5 mm	microHDMI, microUSB, jack 3,5 mm
Příslušenství	Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD, obě bez baterie	Dokovací klávesnice bez baterie
Ostatní	Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon	Přední (2Mpx) i zadní (5Mpx) webkamera, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon
Externí úložiště	microSD	microSD
Operační systém	Windows 8.1 32bitový + Office 2013	Windows 8.1 32bitový
Výdrž	až 11 hodin	až 8 hodin
Baterie	2článková: 31 Wh Polymer Battery
Hmotnost	0,55kg	0,58kg
Rozměry	263 x 171 x 10.5 mm	262 x 171 x 11 mm

Jak je vidět, obě zařízení se liší rozlišením displeje, nabídkou velikostí interního úložiště, možností dokovací klávesnice s pevným diskem a počtem a kvalitou webkamer. O výhodách a nevýhodách vyššího rozlišení displeje již bylo napsáno a stejně tak i o interním úložišti nebo dokovací klávesnici. Posledním rozdílem je tedy počet webkamer, kdy Lenovo má kromě té na přední straně i na zadní, což je možná pro mnohé uživatele nepodstatný rozdíl. Jakmile ale začnete využívat vzdělávací aplikace k zaznamenávání obsahu apod., jako je například Corinth Micro Anatomy, poměrně rychle zjistíte, jak vám zadní kamera chybí. Pokud ale takové aplikace využívat nehodláte, asi vám chybět nebude. Na druhou stranu, vývoj aplikací a využívání tabletů jde rychle dopředu a nikdo z nás neví, jaké aplikace budou na trhu za pár měsíců, a pak se absence této kamery může stát velkým omezením. Přední kamera u ASUSu navíc není umístěna přesně ve středu tabletu, což může v některých situacích také způsobovat možné problémy.

Oba tablety váží víceméně stejně a dovedu si s nimi představit i delší práci. ASUS má zaoblené hrany displeje a zadní tmavé tělo pokryté lesklým plastem, na kterém jsou ihned vidět jakékoliv otisky prstů, což je ale zejména ve školství nepodstatný fakt.

Oproti tomu Lenovo vsadilo na ostřejší hrany a zadní hrana je pokryta matným stříbrným plastem, který je ale bohužel velice náchylný na poškrábání. Ačkoliv asi škola bude s pořizováním tabletů řešit možná i nákup nějakého ochranného pouzdra, škrábancům na zadní straně se bez speciální folie asi nevyhnete.

To, jestli je lepší mít u tabletu zaoblené nebo ostřejší hrany je opět ryze individuální záležitost, mně osobně se lépe drželo Lenovo.

Co se týče nabíjení, tak oba tablety mají malé nabíjecí adaptéry. ASUS pro nabíjení využívá microUSB port, zatímco Lenovo využívá svůj vlastní konektor, což může být v případě zapomenutí nabíječky problém. Na druhou stranu, pokud budete u ASUSu potřebovat dobíjet, přicházíte o jediný USB konektor na tabletu a musíte tak využít dokovací klávesnici nebo počkat, až dobíjení skončí.

Obě zařízení nabízejí stejně rozhraní pro připojení dalších periférií. Rozdíl je ve čtečce paměťových karet, která je u Lenova skrytá krytkou, zatímco u ASUSu bude zasunutá karta vidět.

Co se týče displeje, tak pokud se zaměříte na jeho kvalitu, zde díky lepšímu rozlišení vyhrává Lenovo. Běžný učitel však toto řešit určitě nebude, obzvláště když nebude mít možnost přímého srovnání. To ale neznamená, že by displej ASUSu byl špatný. Co je však na první pohled vidět je fakt, že ASUS má o dost větší horní a dolní okraj tabletu, což displej dělá na první pohled menším a užším. Dalším zajímavým rozdílem je fakt, že tablet od Lenova má na dolním rámečku tlačítko Windows, které je dotykové a po jeho stisknutí se zobrazí úvodní obrazovka systému Windows. Oproti tomu ASUS toto tlačítko zde nemá, resp. je umístěno na boku zařízení a navíc má poměrně špatný stisk, jednak z důvodu zpracování, jednak z důvodu toho, že jsou tlačítka (stejně jako celý tablet) zaoblená. Opět, na první pohled nepodstatná věc, ale uvědomte si, že mnoho uživatelů se bude se systémem Windows 8.1 setkávat poprvé a pro IT správce může být více než záchrana, když může učitelům pomoci tím, že když si nebudou vědět rady a ztratí se, ať zmáčknou zmiňované tlačítko Windows.

Z pohledu zvukové reprodukce nalezneme mezi tablety také rozdíly. Zatímco ASUS má své dva reproduktory na zadní straně zařízení, Lenovo má značkové reproduktory od společnosti JBL a umístilo je na boční strany zařízení. Tento malý rozdíl ale hraje v reprodukci zvuku poměrně velký rozdíl. Zatímco u ASUSu vám zvuk hraje do rukou (reproduktory si často zakryjete) a díky směru zvuku dozadu se ztrácí jejich stereo efekt, u Lenova jsou umístěny v horní polovině bočních stěn a tudíž k jejich zakrytí tak často nedochází, navíc je zde zvuk mnohem více stereofonní. Subjektivně hraje lépe Lenovo, které má čistší zvuk s relativně kvalitními výškami, zvuk u ASUSu je více plastový a přebasovaný. Na druhou stranu je nutné si přiznat, která ze škol bude toto řešit, zejména při využití tabletů ve třídě, kde je 20 a více studentů a zvuk z tabletu bude to poslední, co bude slyšet.

Oba tablety jsou chlazeny pasivně, při jejich běhu nedochází k žádnému výraznějšímu zahřívání jakékoliv části tabletu.

V případě využití tabletů s dokovací klávesnicí zde také nalezneme několik rozdílů. Tím prvním je fakt, že zatímco u ASUSu je tablet s klávesnicí spojen zacvaknutím, u Lenova je do klávesnice pouze zasunut. Pokud tak učitel chcete tablet využívat s klávesnicí a přenášet jej, bude lepší řešení nabízet ASUS. Lenovo má ale zase výhodu v nižším stisku kláves a v tom, že tablet lze do dokovací klávesnice zasunout oběma směry a tak z něj můžete udělat stejně tak rychle notebook (nebo spíše netbook) a zároveň stojánek. Klávesnice u Lenova nabízí další dva USB porty, zatímco ta od ASUSu pouze jeden.

Finální rozhodnutí tedy stojí vždy a pouze na škole. Při srovnání těchto tabletů jsem se snažil upozornit na fakta, která mohou být pro některé školy důležitá a naopak pro některé školy ne. Papírově tento „souboj“ by vyhrálo Lenovo, cenou zase vyhrává ASUS. Do školy jsou obě dvě zařízení naprosto dostačující a záleží tedy jak na způsobu využití, tak cenovém rozpočtu. Pokud by se tato zařízení kupovala pro žáky, bude asi lepší volbou ASUS. Pro učitele si pak dokážu představit „spravedlivý“ způsob rozdělení tabletů ve škole ve stylu, že běžný učitel dostane zařízení od ASUSu, zatímco učitelé IT a vedení školy ty od Lenova.

A nebylo by něco pro učitele?

U tabletu pro učitele může jít škola stejnou cestou, jako při pořizování tabletů pro studenty a pořídit jim např. jeden z testovaných 10palcových modelů. Pokud má však tablet učiteli sloužit jako skutečný pomocník, náhrada počítače za katedrou či notebooku, je potřeba se zaměřit na některé další parametry.

Tím prvním je určitě velikost displeje. Na 10palcovém monitoru toho pro učitelskou práci (zápis do online třídnice apod.) moc vidět není. Nehledě na fakt, že mnoho učitelů zcela jistě nemá tak dobrý zrak, jako jejich žáci. Druhým důvodem je např. využití software pro classroom management. Jednou z funkcí tohoto typu aplikace je možnost zobrazení náhledu obrazovek všech tabletů ve třídě a ano, tušíte správně, že na 10palcovém displeji bude učitel rád, když pozná, že se jedná o náhledy obrazovek např. 15 připojených tabletů. Zde je tedy závěr jasný – větší displej.

Druhým parametrem, u kterého bych viděl rozdíl při výběru tabletu pro učitele, je výkon. Učitel bude mít na tabletu většinou spuštěno více aplikací, např. ovládací aplikace pro interaktivní tabuli, třídní knihu, zmiňovaný classroom management a další, bude využívat bezdrátový přenos obrazu a zvuku přes Miracast a podobně a to vše vyžaduje vyšší výkon. Současné generace procesorů Intel Atom ale vyšší modely víceméně v tabletech nenabízejí a proto je nutné se poohlédnout výše a to v modelech i3, i5 a i7. Protože ale chceme, aby bylo zařízení lehké, ideálně nehlučné a s nízkou spotřebou, vychází mi nejlépe procesor z řady i3.

Posledním důležitým faktorem je ta vlastnost, že ačkoliv každý učitel má možnost využívat některá online úložiště, mnoho učitelů nedá i nadále dopustit na své USB flash disky. A i když předchozí modely nabízí USB port, jedná se o microUSB (na samotném tabletu, v dokovací klávesnici jsou plnohodnotné USB porty) a tudíž je potřebná redukce – další možnosti problémů – další možnosti ztráty kabelu a ztráta času se samotným připojováním a odpojováním. Tablety s větším displejem než 10 palců totiž většinou nabízí i minimálně jeden plnohodnotný (ideálně USB 3.0) port.

Pokud si spojíme všechny tyto požadavky do jednoho, vychází mi jako vhodný kandidát např. Lenovo Miix 2 11. Jedná se o vzhledově velice podobný model, jako ten testovaný, rozdíl je ale uvnitř.

V zařízení je procesor Intel i3 4012Y z poslední generace čipů Haswell, která nabízí velký výpočetní i grafický výkon s velice malou spotřebou. Proto se v horní části zařízení nachází větrací mřížka a samotný tablet má aktivní větrák, který je ale naprosto neslyšitelný a je tam spíš jen „pro jistotu“. Oproti 10palcovému tabletu je zde ale patrné již zahřívání zadní strany tabletu. Nejedná se o nic neobvyklého nebo nepříjemného, ale je poznat, že uvnitř tabletu tepe vyšší model.

V nabídce tohoto zařízení je kromě toho testovaného s procesorem Intel i3 i model s vyšším typem procesoru Intel i5, který ale bude díky vyšší ceně zřejmě pro většinou škol zbytečný.

To, že se jedná o vyšší model oproti tomu 10palcovému, poznáte i díky větší operační paměti, která je typu DDR3, ale ve velikosti 4 GB, což je velikost dostačující i pro náročnější operace. Změna je i ve velikosti interního úložiště, kdy testovaný model je nabízen se 128GB SSD úložištěm, zmiňovaná varianta s procesorem i5 pak nabídne rovnou 256GB SSD disk.

Obrazovka nabízí stejné rozlišení jako 10palcový model, tj. FullHD. Rozdíl je ale v úhlopříčce, jejíž délka je 11,6 palce a zde má FullHD již smysl. Menší rozlišení by zde bylo již poměrně viditelné.

Dalším rozdílem je způsob nabíjení, kdy Lenovo zde sáhlo po řešení nabíjení pomocí plnohodnotného USB konektoru. Pozor ale na omezení, že když budete tablet nabíjet, nemáte k dispozici žádný USB konektor (s výjimkou dokovací klávesnice). S ohledem na to, že tablet má výdrž okolo 8 hodin, by to ale nemusel být takový problém.

Dokovací klávesnice je velice podobná té u menšího modelu, tablet se do ní dá opět zasunout dvěma směry, díky větším rozměrům ale nabízí více místa pro psaní a po stranách kláves. Opět se zde nachází dva USB porty pro připojení dalších periferií.

	Lenovo MIIX 2 11
Procesor	Intel Core i3 4012Y;, 1,5GHz
Paměť	4GB DDR3
Displej	1920x1080, IPS
Interní úložiště	128GB
Rozhraní	microHDMI, plnohodnotný USB 3.0, jack 3,5 mm
Příslušenství	Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD
Ostatní	Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon
Externí úložiště	microSD
Operační systém	Windows 8.1 64bitový
Výdrž	až 8 hodin
Hmotnost	0,8 kg
Rozměry	300 x 190 x 11 mm

Samozřejmě, že se nejedná o jediný tablet, který by byl vhodný pro učitele, ale vzhledem k některým specifickým požadavkům vyplývající z běžné učitelské práce si myslím, že je to minimálně jeden z vážných kandidátů. V konečném součtu ale sama škola by měla vědět, co přesně od zařízení pro žáky a učitele očekává, jaké používá další výukové pomůcky či v jaké cenové relaci si může tablety dovolit a proto je pouze a jen na škole, jaké výsledné zařízení si zvolí.

8.1.1 novinek ve Windows 8.1 Update 1

Již s příchodem operačního systému Windows 8 bylo zřejmé, že se s novými funkcemi a aktualizacemi, které tyto novinky přináší, budeme setkávat čím dál častěji. Mnohé v tomto prozradila velká aktualizace Windows 8.1, a nejinak je tomu u právě vydané aktualizace označované jako Update 1. Ta je oproti Windows 8.1 nabízena jako standardní aktualizace přes Windows Update (aktualizace na Windows 8.1 byla dostupná pouze přes Windows Store).

V rámci Update 1 získal operační systém Windows 8.1 mnoho vylepšení a usnadnění, zejména co se práce s klávesnicí a myší týče, ale nezapomnělo se pochopitelně ani na vylepšení dotykového ovládání. Pojďme se tedy podívat na to, co Update 1 přináší za novinky .

Spouštění na plochu

Možná si říkáte, co je toto za novinku, když možnost zobrazení plochy automaticky po přihlášení uživatele byla představena již ve Windows 8.1. V původní verzi si ale uživatel musel toto chování ručně nastavit tak, jak potřeboval. S Update 1 je nastavení aktualizováno tím způsobem, že rozpozná-li systém, že se jedná o dotykové zařízení, bude nastaveno automaticky po přihlášení zobrazení úvodní nabídky Start. A naopak, pokud systém detekuje, že se jedná o „běžný“ počítač bez dotykové obrazovky, jako výchozí nastavení bude spuštění přímo na plochu. Jestliže však toto chování chcete změnit, můžete tak učinit ve vlastnostech hlavního panelu, kde se na kartě Navigace ve skupině Navigace nachází příslušné zaškrtávací pole.

Dlaždice Nastavení počítače

Další na první pohled možná malou změnou, ale pro některé uživatele důležitou, je nová dlaždice nazvaná Nastavení počítače, která vám po spuštění zobrazí moderní rozhraní pro správu počítače. Pomocí ní se dostanete k těmto nastavením mnohem rychlejším způsobem než v předchozích případech, což vám ve výsledku ušetří spoustu času.

Vylepšené nastavení

Jakmile si zobrazíte moderní prostředí pro nastavení počítače (např. pomocí dlaždice v minulém odstavci), zobrazí se nabídky podobné těm v předchozích verzích. Ale i zde najdete poměrně velké množství novinek, jako jsou možnost připojení do domény, vylepšené zobrazení využití místa na disku či nastavení práce s moderními aplikacemi.

Zvýraznění nových aplikací

V dřívější verzi byly všechny nově nainstalované aplikace umístěny ihned mezi dlaždice v nabídce Start. S příchodem Update 1 se toto chování mění, a to tím způsobem, že po instalaci nových aplikací jste v levém dolním rohu aplikace informováni o počtu nově nainstalovaných aplikací. Pokud na tuto informaci klepnete, zobrazí se přehled všech aplikací nainstalovaných v daném počítači s tím, že nově nainstalované aplikace jsou zvýrazněné, takže odpadá zdlouhavé hledání právě těch nově nainstalovaných.

Návrhy aplikací při vyhledávání

V dřívější verzi systému se při zadávání textového řetězce do vyhledávacího pole mj. zobrazovaly jako výsledky i desktopové aplikace a návrhy z internetu. Nově se po instalaci Update 1 v zobrazených výsledcích zobrazují i moderní aplikace, které jste si do počítače nainstalovali přes katalog aplikací Windows Store.

Ovládání moderních aplikací

Některým uživatelům dělal při práci s moderními aplikacemi problém fakt, že je nemohli ovládat stejným způsobem jako doposud. A to zejména co se práce s aplikací jako takovou týče – minimalizace a uzavření. Mnoho z nich bylo zvyklých na horní titulkovou lištu a ta je právě další velkou novinkou, kterou po aktualizaci můžete využívat. Je určena zejména pro uživatele, kteří využívají na počítači především klávesnici a myš. Stačí, když myší najedete k hornímu okraji aplikace, kde se zobrazí již zmiňovaná titulní lišta. Pokud najedete kurzorem myši k levému hornímu okraji a stisknete pravé tlačítko myši, máte možnost rozdělit obrazovku na více částí pro zobrazení více aplikací najednou. V pravé části lišty pak vidíte známé ikony pro minimalizaci aplikace či její uzavření.

Moderní aplikace na hlavní liště

Poslední, ale neméně důležitá novinka se týká propojení moderních aplikací a hlavního panelu na ploše. První za zmínku stojí fakt, že nově se vám všechny spuštěné moderní aplikace zobrazí i jako ikona na hlavním panelu přesně tak, jak jste zvyklí i u klasických aplikací. Zadruhé je pak možné připnout ve formě zástupce jakoukoliv moderní aplikaci na hlavní panel (v kontextové nabídce po klepnutí na pravé tlačítko myši).

Úprava dlaždic

I další novinka je určena primárně pro uživatele bezdotykových zařízení a umožňuje rychleji upravovat vzhled úvodní nabídky Start, resp. ikon na ní umístěných. Stačí, když na jakoukoliv dlaždici klepnete pravým tlačítkem myši a ihned máte možnost ji např. odepnout z této úvodní obrazovky (bude se nadále zobrazovat v seznamu všech nainstalovaných aplikací). Další možností je připnutí na hlavní panel pracovní plochy (viz předchozí odstavec). A tou poslední je pak možnost rychlé změny velikosti dlaždice. U aplikací, které nejsou systémové, se pak v této nabídce ještě zobrazuje volba pro její odinstalaci. Mimo to je možné pochopitelně u aplikací, které tuto funkci podporují, zapnout nebo vypnout funkci aktivní dlaždice.

Tlačítko Vypnout

S příchodem systému Windows 8 již na pracovní ploše nebylo tlačítko Start. Většina uživatelů jej kromě standardních úkonů používala k vypnutí počítače, a ačkoliv i nadále měli uživatelé několik možností, jak toto provést (Alt+F4, postranní panel apod.), ve Windows 8.1 se toto tlačítko vrátilo zpět a v systémové nabídce (po klepnutí pravým tlačítkem myši) byl již příkaz pro vypnutí dostupný. Protože si však mnoho uživatelů čím dál více oblíbilo práci v nové nabídce Start, nově najdete tlačítko pro vypnutí počítače i v této nabídce, a to hned vedle svého uživatelského jména.

Tlačítko Vyhledat

Podobně jako v předchozím případě, i zde se jedná o novou ikonu, která vám usnadní přístup k vyhledávání napříč počítačem i internetem. Ačkoliv vyhledávání v nabídce Start bylo již od příchodu systému Windows 8 maximálně zjednodušeno (stačilo prostě při zobrazené nabídce Start začít psát vyhledávaný výraz), pro některé uživatele bylo matoucí, že neviděli žádné pole pro zadávání hledaného výrazu. Nově tak i tito uživatelé již nebudou mít problém cokoliv rychle na svém počítači najít. A nezapomeňte, že i nadále můžete využít klávesové zkratky Win+Q pro obecné vyhledávání čehokoliv nebo Win+F pro hledání mezi soubory.

333 tipů a triků pro Microsoft Office 2013 (9.díl)

41.     Co to jsou kontextové karty?

V každé aplikaci sady Microsoft Office jsou dostupné základní karty na pásu karet, které jsou zobrazeny vždy. Navíc však v každé aplikaci existují tzv. kontextové karty, které se zobrazí teprve po klepnutí a označení určitého objektu, např. obrázku, videa, grafu apod. Výhodou je, že tyto karty nezabírají místo na pásu karet a zobrazí se teprve těm uživatelům, kteří s daným objektem pracují.  Pokud tedy například nikdy v životě nebudete používat tabulky ve Wordu, je zbytečné, aby vám karta s příkazy pro práci s tabulkou zabírala cenné místo na pásu karet.

 42.     Jak ochránit dokument heslem?

Aplikace sady Microsoft Office disponují prostředky, pomocí kterých je možné dokument uzamknout pod heslem tak, aby ten, kdo heslo nezná, nemohl s dokumentem pracovat anebo mohl pracovat pouze omezeně. Funkci využijete například tehdy, sdílíte-li jeden počítač s ostatními uživateli a nechcete, aby se dostali právě do tohoto dokumentu. Pak jej můžete tímto způsobem zabezpečit.

1. Otevřete dokument, který si přejete ochránit heslem.

2. Klikněte na tlačítko Soubor a v nabídce zvolte příkaz Uložit jako, vyberte typ úložiště a klepnětě na Procházet.

3. V zobrazeném okně klikněte v dolní části na tlačítko Nástroje a z nabídky vyberte Obecné možnosti pro zobrazení okna pro zaheslování.

4. V horní části okna Obecné možnosti se nacházejí dva dialogy pro zadání hesla – Heslo pro otevření a Heslo pro zápis. Do těchto dialogů je možné doplnit heslo. Není nutné doplnit obě hesla, stačí pouze jedno z nich:

a) Heslo pro otevření – toto heslo zabezpečí, že již při otvírání dokumentu bude uživatel požádán o heslo. Pokud je nezadá správně, do dokumentu se ani nedostane.

b) Heslo pro zápis – toto heslo zabezpečí, že dokument nikdo bez znalosti hesla neuloží. Pokud bude zadáno pouze toto heslo, uživatel se do dokumentu sice dostane, ale nebude ho moci změnit a uložit.

Obě hesla mohou být rozdílná, takže jiné heslo může být nastaveno pro čtení a jiné pro zápis. Pokud chcete mít zabezpečeno, že si dokument bez znalosti hesla nikdo ani nepřečte, stačí nastavit Heslo pro otevření.

5. Klikněte na tlačítko OK.

6. Aplikace zobrazí kontrolní dialog, kde je nutné ještě jednou, pro kontrolu, zadat to samé heslo. Klikněte opět na OK, aplikace se vrátí do okna Uložit jako a zde je nutné kliknout na tlačítko Uložit. Teprve teď je dokument uložen s ochranou pomocí hesla a celý proces zaheslování je hotov.

Nyní můžete zkusit dokument zavřít a znovu otevřít a uvidíte, že aplikace bude vyžadovat, abyste před otevřením zadali heslo, pochopitelně pouze pokud jste zvolili Heslo pro otevření.

43.     Jak odstranit ochranu heslem?

Odstranění hesla provedete stejným způsobem jako v předchozím tipu, jen s tím rozdílem, že při nastavování hesla stávající heslo reprezentované pomocí černých koleček smažete a dokument (tentokrát již bez hesla) znovu uložíte.

44.     Jak vrátit zpět nepovedenou operaci?

Prostřednictvím funkce Zpět je možné vrátit nejen poslední provedenou operaci, ale i několik operací nazpět, což je obrovská výhoda. Tlačítko Zpět (standardně jej najdete v horním levém rohu aplikací v panelu nástrojů Rychlý přístup nad tlačítkem Soubor) je rozděleno na dvě oblasti – na „zakroucenou“ modrou šipku a rozevírací nabídku. Každým kliknutím na modrou šipku budete vráceni o jeden krok zpět. Pokud chcete vrátit práci zpět o několik kroků, klikněte na malou šipku dolů u tlačítka Zpět. Zobrazí se nabídka se seznamem posledních prováděných operací. Pouhým kliknutím myši na některý z řádků vrátí Word všechny předcházející operace zpět – nebudete tak muset mnohokrát po sobě klikat na šipku tlačítka Zpět.

45.     Jak změnit úroveň přiblížení?

V závislosti na nastaveném rozlišení obrazovky, velikosti pásu karet, velikosti písma v dokumentu a mnoha dalších parametrech se může zdát pohled na zobrazený papír na obrazovce příliš velký, nebo malý. Procentuální náhled na papír lze změnit v pravé dolní části aplikace. Počet procent je možné buď nastavit posuvníkem, nebo kliknutím na číselné vyjádření a nastavit hodnotu přesně. Zvětšení nebo zmenšení lze nastavovat s přesností na jedno procento.

Windows 8 aplikace (nejen) pro školství – 6.díl

Nabídka vzdělávacích aplikací v katalogu Windows Store se neustále rozrůstá a tak je pro vás připraven další díl těch nejzajímavějších aplikací, které můžete využít (nejen) ve svých školách.

Classroom B

Některé aplikace od společnosti Corinth byly představeny již v minulých dílech tohoto seriálu. Nicméně tato společnost rozhodně neusíná na vavřínech a vydává další a další aplikace, které vám umožňují vytvořit zábavnou a smysluplnou hodinu při využití tabletů i bez nich.  Aplikace Classroom B vám nabízí 3D modely z různých oblastí lidského poznání od biologie rostlin, člověka, geologie až po kulturní dědictví nebo technologie a to vše na jednom místě. Veškeré modely jsou velice podrobně zpracovány včetně českých textových popisků, s modely je možné otáčet, detailně je přibližovat či u nich zvýrazňovat jen určitě části, což žákům dává nové možnosti poznání.

Corinth Micro Anatomy Augmented

Další aplikace od společnosti Corinth se zaměřuje primárně na poznání lidského těla. Zejména u mladších studentů je ale mnohem efektivnější z hlediska poznání, když si mohou některé věci vyzkoušet sami, případně sami prohlédnout. A to je to, co právě tato aplikace umí. Po vytištění speciálního grafického kódu stačí tento papír přiložit na tělo studenta či učitele, zamířit tabletem a.... ihned se ukáže 3D model toho, co v sobě "skrýváte". Ať se již jedná o srdce, plíce či další vnitřní orgány, vše je možné si detailně prohlédnout, přiblížit a to s pozadím skutečného člověka, který stojí před kamerou. Výuka biologie s touto aplikací získává doslova nový rozměr. 

Corint Micro Engines Augmented

Pochopitelně, že existují školy a obory, které nemají zaměření na biologii a nemohou tak plně využít předchozí aplikaci. Ale i pro ně má Corinth ve Windows Store zajímavou nabídku a tou je právě tato aplikace. Ta vám opět po vytištění speciálního kódu umožňuje si zobrazit různé 3D modely před vašima očima na vašem stole. Můžete se tak na vlastní oči podívat a naučit, jak funguje čtyřtaktní motor nebo parní stroj. 

Geomaster Plus

Graficky velice povedená aplikace pro zeměpisné hry. Můžete si zde zahrát poznávací hry zaměřené na vlajky, různé kontinenty, státy nebo hlavní města. Při hledání měst a států se snažíte trefit co nejblíže k hledanému místu a dle vzdálenosti od skutečného umístění pak získáváte body. Jednoduché a zábavné. 

My Baby Piano Free

A ani v tomto díle nebude zapomenuto na nejmenší, které si v této aplikaci mohou vyzkoušet hraní na piáno. Graficky je aplikace vytvořena velice barevně a poutavě i pro mladší žáky a využití nalezne nejenom na tabletech, ale třeba i na dotykových obrazovkách nebo tabulích. Součástí aplikace je již několik vestavěných melodií či dokonce bubínek jako doprovod pro vlastní tvorbu. 

Používáme OneDrive - 3.díl

Mobilní přístup

Ačkoliv je možné z mobilních zařízení přistupovat na službu OneDrive obdobně jako na klasickém počítači, tj. přes internetový prohlížeč a adresu www.OneDrive.com, je mnohem uživatelsky příjemnější a rychlejší přistupovat ke svým datům skrze nativní aplikace, které vývojáři společnosti Microsoft vytvořili pro platformy Windows Phone, Android a iOS. Díky těmto aplikacím můžete snadno a efektivně pracovat se svými daty, prohlížet své fotografie či nastavovat sdílení. Aplikaci pro zařízení Windows Phone si můžete stáhnout na Windows Phone Store, obdobná situace je i pro zařízení společnosti Apple, zde se aplikace OneDrive nachází v AppStore či Android, kde aplikaci naleznete v Google Play. 

Zajímavou vlastností mobilní aplikace OneDrive je možnost automatického zálohování vyfocených fotek na úložiště OneDrive. To má výhodu v tom, že nemusíte myslet na to, že byste měli nahrát fotky z telefonu do počítače. V případě, že by se s vaším telefonem něco stalo, máte tak automaticky zajištěno, že vaše fotky už jsou dávno v bezpečí úložiště OneDrive. A samozřejmě nesmím zapomenout i na příjemný fakt v podobě 3 GB prostoru zdarma navíc, který se vám automaticky po aktivaci této funkce přičte.

Na následujících obrázcích vidíte, jak je prostředí úložiště v aplikaci OneDrive zobrazeno na odlišných mobilních platformách.

Desktopová aplikace OneDrive

Možná jste si všimli, že v levé části okna služby OneDrive se také nachází odkaz Získat aplikace OneDrive. Aplikace OneDrive vám umožňují automaticky nahrávat a synchronizovat vaše data nejen mezi vaším počítačem a úložištěm OneDrive, ale také případně mezi více počítači. Aplikace OneDrive je dostupná jak pro počítače s operačním systémem Windows či počítače Mac, tak i pro nejpoužívanější mobilní platformy – Windows Phone, Android i iOS. Zatímco mobilní aplikace vám usnadňují přístup k datům na úložišti, aplikace pro Windows se naopak stará o to, aby se vše automaticky synchronizovalo. Od Windows 8.1 je tato aplikace součástí instalace operačního systému, pro použití v dřívějších verzích je nutné tohoto synchronizačního klienta stáhnout pomocí výše zmíněného odkazu.

Např. ve Windows 8.1 se stačí přihlašovat do systému pomocí online Microsoft účtu a veškeré další nastavení se provede zcela automaticky. Složka OneDrive se také umístí do levého navigačního podokna aplikace Průzkumník, takže je možné ji využívat téměř stejně, jako jakoukoliv jinou místní nebo síťovou jednotku.

Ve výchozí konfiguraci se umístění složky OneDrive nastaví automaticky a to jako součást uživatelského profilu. Toto nastavení ale nemusí všem vyhovovat a někteří třeba chtějí mít složku OneDrive na zcela jiném diskovém oddílu. Proto je možné klepnout na hlavní složku OneDrive pravým tlačítkem myši, vybrat příkaz Vlastnosti a následně na kartě Umístění vybrat nové místo pro tuto složku.

Tato aplikace automaticky hlídá jakékoliv provedené změny a okamžitě je replikuje do úložiště OneDrive. Stačí tedy do této lokální složky nahrát jakoukoliv novou složku, např. s fotkami z dovolené, a okamžitě se (jste-li momentálně připojeni k internetu) začne nahrávat do úložiště OneDrive bez nutnosti ručního nahrávání ve webovém prostředí. Pozor ale na fakt, že se jedná o replikační kopii vašeho úložiště, tj. cokoliv v této složce na počítači smažete, se smaže i ve webovém úložišti. Stejně tak když jakoukoliv změnu uděláte ve webovém prostředí úložiště OneDrive, ta se ihned promítne i do vaší složky OneDrive na lokálním počítači.

Mnoho uživatelů využívá OneDrive i jako primární úložiště pro své fotky a složka s fotkami pak snadno může dosahovat velikosti i několik desítek GB. V tom případě by bylo určitě vhodné mít možnost nastavit, že třeba složku s fotkami nechcete do svého notebooku s menším diskem synchronizovat. To je možné nastavit po klepnutí pravým tlačítkem na vybranou složku, kde si můžete vybrat ze dvou možností:

Zpřístupnit offline – vytvoří na disku kompletní kopii složky, včetně podsložek a souborů. Jak již z názvu vyplývá, k souborům budete mít přístup i v případě odpojení od internetu. Výhodou je, že pokud provedete v takové složce nějaké změny, jakmile se opět připojíte k internetu, automaticky se všechny změny promítnou do hlavního místa celé služby OneDrive - webového úložiště.

Zpřístupnit pouze online – v tomto případě jsou pouze vytvořeny zástupci složek a souborů, které nezabírají víceméně žádné místo. Pokud se pokusíte takto vytvořený soubor otevřít, soubor se nejprve začne automaticky stahovat z internetu a teprve poté je možné s ním pracovat. Takové nastavení se hodí právě např. pro již zmíněnou složku s fotkami.

Windows 8 aplikace OneDrive

Stačí se podívat okolo sebe a rychle zjistíte, že čím dál více populárnější jsou tablety a obecně dotykové ovládání. Standardní aplikace OneDrive a aplikace Průzkumník ale není pro takovou práci nejvhodnějším řešením. Proto společnost Microsoft jako součást operačního systému Windows 8 (který je na dotykové ovládání plně přizpůsoben) přidala i moderní aplikaci OneDrive, kterou je možné bez problému dotykem ovládat. Najdete ji v nabídce Start a umí vše, co byste od takové aplikace očekávali. Bez problémů můžete přistupovat ke svým souborům, provádět s nimi běžné souborové operace (odstranit, kopírovat, vyjmout, přejmenovat), nastavovat jejich offline a online dostupnost či sdílení s ostatními uživateli.

Synchronizace dat mezi více PC

Pokud potřebujete synchronizovat data mezi více počítači najednou, je to snadné. Stačí pouze nainstalovat na vybrané počítače aplikaci OneDrive (nebo použít přímo systém Windows 8) a přihlásit se se stejným Microsoft účtem. Jako i v jiných případech, centrálním bodem bude samotné úložiště OneDrive na internetu, přes který se bude vše replikovat. Pokud tedy např. na prvním počítači přidáte do složky OneDrive soubor, aplikace OneDrive tuto změnu ihned replikuje na úložiště. Na druhém počítači aplikace OneDrive ihned zjistí provedenou změnu na úložišti a replikuje tuto změnu (resp. nový soubor) na tento počítač. A co více, veškerá takto synchronizovaná data máte vždy k dispozici online a i v případě poruchy počítače/pevných disků apod. máte tato data vždy na úložišti OneDrive.

Navýšení kapacity úložiště

Při registraci do služby OneDrive automaticky získáváte toto úložiště s kapacitou 7 GB úložného prostoru. Pokud si však na OneDrive chcete uložit například všechny svoje fotky či videa, nemusí vám tato kapacita dostačovat. Proto je možné za roční poplatek pomocí odkazu Spravovat úložiště navýšit stávající kapacitu 7 GB, a to o 50 GB, 100 GB nebo dokonce 200 GB. Platba se provádí online a nová kapacita je dostupná ihned po zaplacení.

Mimo to je možné, jak bylo napsáno výše, získat další prostor v rámci různých promoakcí, přizváním nových přátel apod.

Závěr

Jak je vidět z předchozích stránek, služba OneDrive je opravdu řešení připravené pro budoucnost práce na počítači – na práci s daty na internetu. Vývoj služby jde neustále dopředu a již nyní jsou uvolněny pro programátory aplikací vývojové balíčky, které umožňují integraci a práci se službou OneDrive v různých aplikacích, a stejně tak jsou dostupné i nativní aplikace OneDrive pro nejrozšířenější mobilní platformy, čímž máte přístup ke svým datům i ze svých telefonů.

Velkou výhodou tohoto úložiště je zejména již zmiňovaná dostupná kapacita, systém založený na jazyku HTML5, zálohovaná data v datových centrech společnosti Microsoft, šifrovaný přenos dat a okamžitá dostupnost nových funkcí pro všechny uživatele služby OneDrive.

Věřím, že se vám tato služba zalíbila a že se tak přidáte k desítkám milionů uživatelů úložiště OneDrive po celém světě a začnete ukládat data do internetových úložišť a dříve než ostatní tak budete připraveni na přechod do doby, v níž bude většina uživatelů ukládat data na internet.