Během posledních měsíců mi rukama prošlo poměrně velké
množství různých typů tabletů s operačním systémem, se kterými jsem
pracoval jak já, tak učitelé a ředitelé škol. A jelikož se neustálé mluví o
větším začleňování tabletů do výuky či vznikají různé projekty nebo dokonce
výzvy MŠMT pro podporu využívání tabletů ve školách, pokusím se některé své
zkušenosti při práci s tablety se systémem Windows 8 shrnout do formy
minirecenze několika vybraných kousků.
Ještě před několika měsíci, než byly dostupné tablety
s novou generací procesorů Intel Atom s generací čipů Bay Trail, byla
situace poměrně jednoduchá a to také díky obecně omezené nabídce tabletů. Mnoho
škol tak sáhlo po tabletu Acer Iconia Tab W510, který díky svému poměru
cena/výkon byl opravdu jedinečný. Plastové (tudíž lehké) a přitom relativně
pevné tělo společně s 2GB operační paměti a dostatečnou velikostí disku
32GB bylo opravdu ideálním tabletem. Naprosto jedinečná pak byla výdrž, která
v případě samotného tabletu činila cca 8-9 hodin, v případě připojení
docku s klávesnicí a především integrovanou baterií, se zdvojnásobila na
16-18 hodin.
Někteří by mohli protiargumentovat například tím, že tablet
nenabízel FullHD (1920x1080) rozlišení a další funkce, ale pokud se bavíme o
tabletu do školy, jsou tyto parametry mimo zájem většiny škol. Zastavil bych se
však u procesoru tohoto tabletu, čímž byl Intel Atom Z2760, který byl
v rámci „první“ generace tabletů s Windows, jakýmsi standardem.
Výkonově sice nijak neoslňoval, ale opět, pro běžné školní potřeby byl víceméně
dostačující. Jenže během těch několika měsíců se toho v oblasti tabletů s
Windows 8 odehrálo poměrně hodně.
Například se významným způsobem zvýšila
obsahová a především grafická kvalita a detailnost propracování vzdělávacích
aplikací ve Windows Store (např. Classroom B) a tento procesor už občas začal
nedostačovat. Obecně ve využití tohoto procesoru vidím problém trošku jinde a
tím je nepodpora bezdrátového přenosu obrazu a zvuku přes standard Miracast,
někteří uživatelé pak zaznamenali problémy i s nefunkčností některých
kláves apod.
Během posledních týdnů došlo u tabletů k výměně první generace
za „druhou“, která se obecně změnila ve dvou faktorech. Tím prvním je to, že se
čím dál častěji můžete setkat i u 10palcových zařízení s FullHD rozlišením
a IPS displejem, což poskytuje opravdu kvalitní a jemný obraz (nicméně díky
tomu musí zařízení vykreslovat mnohem více dat, což je náročnější jak na
výpočetní výkon, tak na baterii viz dále), ale především se obměnily procesory
a standardem se stal Intel Atom Z3740. Tento nový procesor je čtyřjádrový,
používá DDR3 paměti, má mnohem lepší grafické jádro a podporuje bezdrátový
přenos přes Miracast. Ostatně na celé srovnání těchto dvou typů se můžete
podívat
zde. Pokud vás
zajímá nějaké srovnání pomocí benchmarků, tak vězte, že Z3740 je cca 3x-4x
výkonnější než Z2760 a grafické jádro je výkonnější až o stovky procent dle
typu testu. Přičemž si zachovává stejnou výdrž jako předchozí model a to také
díky tomu, že je vyráběn 22nm technologií oproti 32nm u Z2760.
Z toho mi plyne naprosto jasné doporučení, na který
procesor se při výběru tabletu s Windows 8 zaměřit. U většiny výrobců
nemáte kromě velikosti disku navíc možnost volby dalších jiných komponent,
takže na vás bude ve většině případů čekat 2GB operační paměti DDR3, Wi-Fi (zde
si pohlídejte, že se jedná o adaptér s podporou dvou pásem, tedy 2,4GHz a
5Ghz) a Bluetooth adaptér. Z pohledu příslušenství bude škola asi řešit,
zda tablet pořídit i s klávesnicí ve formě docku, s bezdrátovou Bluetooth
klávesnicí nebo zkusí používat tablet pouze dotykově a snažit se oprostit od
návyků práce jako s notebookem. Velice přínosný pohled na tuto
problematiku popsal Ondřej Neumajer ve svém
článku.
Z pohledu konektorů na vás ve většině případů bude čekat čtečka microSD
karet, která se dá využít jako další úložiště v případě nedostačující
kapacity interního disku a microHDMI konektor pro připojení k projektoru
nebo monitoru a to včetně podpory přenosu zvuku v digitální kvalitě, což
je nesporná výhoda oproti stále rozšířenému VGA (D-SUB) konektoru, který audio
neumí přenášet vůbec.. Standardem je pak výstup na sluchátka a webkamera
(pozor, ne všechny zařízení nabízí přední i zadní kameru). Většina těchto
nových tabletů má výdrž +- 8 hodin, takže by nemělo být potřeba řešit problematiku
nabíjení během výuky.
Další oblastí, u které se bude muset škola rozhodnout, jaké
zařízení pořídí, je jeho velikost. V nabídce jsou 8palcové a 10palcové (a
samozřejmě i větší) obrazovky a školy se rozhodují mezi nimi. Opět,
z osobního pohledu vidím mnohem větší využití i větších modelů. Ano,
8palcový model se dá snadno držet v jedné ruce (ale mladší žáci ho stejně
budou muset držet v obou rukách), ale pro dlouhodobější práci je tento
displej moc malý.
Otázkou pak může být, jaké rozlišení u 10palcového tabletu
zvolit. Na výběr máte mezi rozlišením 1366x768 nebo FullHD 1920x1080. Myslím si,
že pro běžnou práci s tablety ve škole je dostačující i rozlišení
1366x768. Jednak na tak malém displeji většinou nepoznáte rozdíl a jednak, jak
jsem již zmiňoval, je potřeba vykreslit mnohem méně grafických dat, což má
menší nároky na výkon a spotřebu zařízení a tento rozdíl poznáte i při přenosu
pomocí Miracastu – je mnohem plynulejší.
U obrazovky je ještě jeden parametr, který může (ale nemusí)
být pro školu z hlediska využívání důležitý a tím je maximální počet dotyků,
který je schopen tablet rozpoznat. Čím dál více jsou totiž populárnější
aplikace, které se ovládají dotykovými gesty a v případě, že na takovém
tabletu bude aplikaci nebo výukovou hru ovládat více žáků, může se i na první
pohled dostačující podpora 5 dotyků, stát omezujícím faktorem.
Ve většině případů pak zjistíte, že z hlediska
specifikací jsou nabízené 10palcové tablety vesměs stejné a že se liší
vzhledem, zpracováním či příslušenstvím. Proto jsem se rozhodl na základě
osobních zkušeností vybrat dva typy modelů, které jsou vhodné pro žáky (a někdy
i učitele) a jeden pro učitele a tyto modely si nyní představíme. Samozřejmě,
že požadavek každého učitele je jiný a někdo nedá dopustit na notebook, někdo
na ultrabook, někdo zase naopak na notebook s možností proměny
v tablet apod., ale toto srovnání není předmětem tohoto článku. Zajímavé
srovnání těchto typů opět nabízí Ondřej Neumajer v
tomto
článku.
Z aktuální nabídky tabletů mi vychází pro žáky vhodné
tyto modely:
Tablet od společnosti Asus je nabízen v několika
různých variantách:
- 32GB interní paměť + dokovací klávesnice
- 32GB interní paměť + dokovací klávesnice
s 500GB HDD
- 64GB interní paměť + dokovací klávesnice
- 64GB interní paměť + dokovací klávesnice
s 500GB HDD
Pro školu to bude poměrně složité rozhodování, protože každá
varianta má něco do sebe. První z nich je nejlevnější, oproti tomu
poslední (a nejvyšší) je zase dražší pouze o několik stovek Kč. A pokud chytrý
IT správce dokáže využít poskytnuté 500GB i pro jiné potřeby ve škole. Osobně
bych se v této nabídce ale rozhodl asi pro variantu s 64GB interní paměť +
dock a to ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že 64GB pro běžného učitele stačí
a to obzvláště v době úložišť OneDrive apod. Při tabletové výuce bude
stejně škola řešit nějakým centrálním způsobem úložiště pro všechny výukové
materiály. Tím druhým důvodem je to, že klasický HDD, který je v docku, je
pořád stále náchylný na otřesy, přičemž tablet je více než mobilní zařízení,
které se může půjčovat i žákům apod. A výhoda toho, že se mi v zařízení
nic netočí a tudíž s ním můžu „třást“ jak chci, je zřejmá.
Pochopitelně i Lenovo má pro uživatele v nabídce více variant:
- 64GB interní paměť
- 64GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)
- 128GB interní paměť
- 18GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)
Zařízení od
Lenova má velice podobné specifikace (viz tabulka), jen se liší rozlišením
displeje a nabízenými kapacitami interního úložiště. O využití a smysluplnosti
FullHD již bylo v tomto článku napsáno, pokud s tabletem ale budete
pracovat déle, lepší rozlišení oceníte. Rozhodnutí je opět na vás. Lenovo se
také nabízí s dokovací klávesnicí nebo bez, ale s interní paměti 64GB
nebo dokonce 128GB. Opět se nabízí otázka, zda má vyšší cena za 128GB model
smysl, obzvláště když oba tablety nabízejí slot pro microSD kartu. Opět tedy
osobně bych pořizoval model 64GB + dokovací klávesnici.
|
ASUS T100
|
LENOVO MIIX 2 10
|
Procesor
|
Intel Atom Z3740; 1,33GHz
|
Intel Atom Z3740; 1,33GHz
|
Paměť
|
2GB DDR3
|
2GB DDR3
|
Displej
|
1366 × 768, IPS
|
1920x1200, IPS
|
Interní úložiště
|
32GB, 64GB
|
64GB, 128GB
|
Rozhraní
|
microHDMI, microUSB, jack
3,5 mm
|
microHDMI, microUSB, jack
3,5 mm
|
Příslušenství
|
Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD, obě bez
baterie
|
Dokovací klávesnice bez baterie
|
Ostatní
|
Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný
mikrofon
|
Přední (2Mpx) i zadní (5Mpx) webkamera, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11
a/b/g/n, integrovaný mikrofon
|
Externí úložiště
|
microSD
|
microSD
|
Operační systém
|
Windows 8.1 32bitový + Office 2013
|
Windows 8.1 32bitový
|
Výdrž
|
až 11 hodin
|
až 8 hodin
|
Baterie
|
2článková: 31 Wh Polymer Battery
|
|
Hmotnost
|
0,55kg
|
0,58kg
|
Rozměry
|
263 x 171 x 10.5 mm
|
262 x 171 x 11 mm
|
Jak je vidět, obě zařízení se liší rozlišením displeje,
nabídkou velikostí interního úložiště, možností dokovací klávesnice s pevným
diskem a počtem a kvalitou webkamer. O výhodách a nevýhodách vyššího rozlišení
displeje již bylo napsáno a stejně tak i o interním úložišti nebo dokovací
klávesnici. Posledním rozdílem je tedy počet webkamer, kdy Lenovo má kromě té
na přední straně i na zadní, což je možná pro mnohé uživatele nepodstatný
rozdíl. Jakmile ale začnete využívat vzdělávací aplikace k zaznamenávání
obsahu apod., jako je například Corinth Micro Anatomy, poměrně rychle zjistíte,
jak vám zadní kamera chybí. Pokud ale takové aplikace využívat nehodláte, asi
vám chybět nebude. Na druhou stranu, vývoj aplikací a využívání tabletů jde
rychle dopředu a nikdo z nás neví, jaké aplikace budou na trhu za pár
měsíců, a pak se absence této kamery může stát velkým omezením. Přední kamera u
ASUSu navíc není umístěna přesně ve středu tabletu, což může v některých
situacích také způsobovat možné problémy.
Oba tablety váží víceméně stejně a dovedu si s nimi
představit i delší práci. ASUS má zaoblené hrany displeje a zadní tmavé tělo
pokryté lesklým plastem, na kterém jsou ihned vidět jakékoliv otisky prstů, což
je ale zejména ve školství nepodstatný fakt.
Oproti tomu Lenovo vsadilo na ostřejší hrany a zadní hrana
je pokryta matným stříbrným plastem, který je ale bohužel velice náchylný na poškrábání.
Ačkoliv asi škola bude s pořizováním tabletů řešit možná i nákup nějakého
ochranného pouzdra, škrábancům na zadní straně se bez speciální folie asi
nevyhnete.
To, jestli je lepší mít u tabletu zaoblené nebo ostřejší
hrany je opět ryze individuální záležitost, mně osobně se lépe drželo Lenovo.
Co se týče nabíjení, tak oba tablety mají malé nabíjecí
adaptéry. ASUS pro nabíjení využívá microUSB port, zatímco Lenovo využívá svůj
vlastní konektor, což může být v případě zapomenutí nabíječky problém. Na
druhou stranu, pokud budete u ASUSu potřebovat dobíjet, přicházíte o jediný USB
konektor na tabletu a musíte tak využít dokovací klávesnici nebo počkat, až
dobíjení skončí.
Obě zařízení nabízejí stejně rozhraní pro připojení dalších
periférií. Rozdíl je ve čtečce paměťových karet, která je u Lenova skrytá
krytkou, zatímco u ASUSu bude zasunutá karta vidět.
Co se týče displeje, tak pokud se zaměříte na jeho kvalitu,
zde díky lepšímu rozlišení vyhrává Lenovo. Běžný učitel však toto řešit určitě
nebude, obzvláště když nebude mít možnost přímého srovnání. To ale neznamená,
že by displej ASUSu byl špatný. Co je však na první pohled vidět je fakt, že
ASUS má o dost větší horní a dolní okraj tabletu, což displej dělá na první
pohled menším a užším. Dalším zajímavým rozdílem je fakt, že tablet od Lenova
má na dolním rámečku tlačítko Windows, které je dotykové a po jeho stisknutí se
zobrazí úvodní obrazovka systému Windows. Oproti tomu ASUS toto tlačítko zde nemá,
resp. je umístěno na boku zařízení a navíc má poměrně špatný stisk, jednak
z důvodu zpracování, jednak z důvodu toho, že jsou tlačítka (stejně
jako celý tablet) zaoblená. Opět, na první pohled nepodstatná věc, ale uvědomte
si, že mnoho uživatelů se bude se systémem Windows 8.1 setkávat poprvé a pro IT
správce může být více než záchrana, když může učitelům pomoci tím, že když si
nebudou vědět rady a ztratí se, ať zmáčknou zmiňované tlačítko Windows.
Z pohledu zvukové reprodukce nalezneme mezi tablety
také rozdíly. Zatímco ASUS má své dva reproduktory na zadní straně zařízení,
Lenovo má značkové reproduktory od společnosti JBL a umístilo je na boční strany
zařízení. Tento malý rozdíl ale hraje v reprodukci zvuku poměrně velký
rozdíl. Zatímco u ASUSu vám zvuk hraje do rukou (reproduktory si často
zakryjete) a díky směru zvuku dozadu se ztrácí jejich stereo efekt, u Lenova
jsou umístěny v horní polovině bočních stěn a tudíž k jejich zakrytí
tak často nedochází, navíc je zde zvuk mnohem více stereofonní. Subjektivně
hraje lépe Lenovo, které má čistší zvuk s relativně kvalitními výškami,
zvuk u ASUSu je více plastový a přebasovaný. Na druhou stranu je nutné si
přiznat, která ze škol bude toto řešit, zejména při využití tabletů ve třídě,
kde je 20 a více studentů a zvuk z tabletu bude to poslední, co bude
slyšet.
Oba tablety jsou chlazeny pasivně, při jejich běhu nedochází
k žádnému výraznějšímu zahřívání jakékoliv části tabletu.
V případě využití tabletů s dokovací klávesnicí
zde také nalezneme několik rozdílů. Tím prvním je fakt, že zatímco u ASUSu je
tablet s klávesnicí spojen zacvaknutím, u Lenova je do klávesnice pouze
zasunut. Pokud tak učitel chcete tablet využívat s klávesnicí a přenášet
jej, bude lepší řešení nabízet ASUS. Lenovo má ale zase výhodu v nižším
stisku kláves a v tom, že tablet lze do dokovací klávesnice zasunout oběma
směry a tak z něj můžete udělat stejně tak rychle notebook (nebo spíše
netbook) a zároveň stojánek. Klávesnice u Lenova nabízí další dva USB porty,
zatímco ta od ASUSu pouze jeden.
Finální rozhodnutí tedy stojí vždy a pouze na škole. Při
srovnání těchto tabletů jsem se snažil upozornit na fakta, která mohou být pro
některé školy důležitá a naopak pro některé školy ne. Papírově tento „souboj“
by vyhrálo Lenovo, cenou zase vyhrává ASUS. Do školy jsou obě dvě zařízení
naprosto dostačující a záleží tedy jak na způsobu využití, tak cenovém
rozpočtu. Pokud by se tato zařízení kupovala pro žáky, bude asi lepší volbou
ASUS. Pro učitele si pak dokážu představit „spravedlivý“ způsob rozdělení
tabletů ve škole ve stylu, že běžný učitel dostane zařízení od ASUSu, zatímco
učitelé IT a vedení školy ty od Lenova.
A nebylo by něco pro učitele?
U tabletu pro učitele může jít škola stejnou cestou, jako
při pořizování tabletů pro studenty a pořídit jim např. jeden z testovaných
10palcových modelů. Pokud má však tablet učiteli sloužit jako skutečný
pomocník, náhrada počítače za katedrou či notebooku, je potřeba se zaměřit na
některé další parametry.
Tím prvním je určitě velikost displeje. Na 10palcovém
monitoru toho pro učitelskou práci (zápis do online třídnice apod.) moc vidět
není. Nehledě na fakt, že mnoho učitelů zcela jistě nemá tak dobrý zrak, jako
jejich žáci. Druhým důvodem je např. využití software pro classroom management.
Jednou z funkcí tohoto typu aplikace je možnost zobrazení náhledu
obrazovek všech tabletů ve třídě a ano, tušíte správně, že na 10palcovém
displeji bude učitel rád, když pozná, že se jedná o náhledy obrazovek např. 15
připojených tabletů. Zde je tedy závěr jasný – větší displej.
Druhým parametrem, u kterého bych viděl rozdíl při výběru
tabletu pro učitele, je výkon. Učitel bude mít na tabletu většinou spuštěno
více aplikací, např. ovládací aplikace pro interaktivní tabuli, třídní knihu,
zmiňovaný classroom management a další, bude využívat bezdrátový přenos obrazu
a zvuku přes Miracast a podobně a to vše vyžaduje vyšší výkon. Současné
generace procesorů Intel Atom ale vyšší modely víceméně v tabletech
nenabízejí a proto je nutné se poohlédnout výše a to v modelech i3, i5 a
i7. Protože ale chceme, aby bylo zařízení lehké, ideálně nehlučné a s nízkou
spotřebou, vychází mi nejlépe procesor z řady i3.
Posledním důležitým faktorem je ta vlastnost, že ačkoliv
každý učitel má možnost využívat některá online úložiště, mnoho učitelů nedá i
nadále dopustit na své USB flash disky. A i když předchozí modely nabízí USB
port, jedná se o microUSB (na samotném tabletu, v dokovací klávesnici jsou
plnohodnotné USB porty) a tudíž je potřebná redukce – další možnosti problémů –
další možnosti ztráty kabelu a ztráta času se samotným připojováním a
odpojováním. Tablety s větším displejem než 10 palců totiž většinou nabízí
i minimálně jeden plnohodnotný (ideálně USB 3.0) port.
Pokud si spojíme všechny tyto požadavky do jednoho, vychází
mi jako vhodný kandidát např. Lenovo Miix 2 11. Jedná se o vzhledově velice
podobný model, jako ten testovaný, rozdíl je ale uvnitř.
V zařízení je procesor Intel i3 4012Y z poslední
generace čipů Haswell, která nabízí velký výpočetní i grafický výkon s velice
malou spotřebou. Proto se v horní části zařízení nachází větrací mřížka a
samotný tablet má aktivní větrák, který je ale naprosto neslyšitelný a je tam
spíš jen „pro jistotu“. Oproti 10palcovému tabletu je zde ale patrné již
zahřívání zadní strany tabletu. Nejedná se o nic neobvyklého nebo nepříjemného,
ale je poznat, že uvnitř tabletu tepe vyšší model.
V nabídce tohoto zařízení je kromě toho testovaného
s procesorem Intel i3 i model s vyšším typem procesoru Intel i5,
který ale bude díky vyšší ceně zřejmě pro většinou škol zbytečný.
To, že se jedná o vyšší model oproti tomu 10palcovému,
poznáte i díky větší operační paměti, která je typu DDR3, ale ve velikosti 4
GB, což je velikost dostačující i pro náročnější operace. Změna je i ve
velikosti interního úložiště, kdy testovaný model je nabízen se 128GB SSD
úložištěm, zmiňovaná varianta s procesorem i5 pak nabídne rovnou 256GB SSD
disk.
Obrazovka nabízí stejné rozlišení jako 10palcový model, tj.
FullHD. Rozdíl je ale v úhlopříčce, jejíž délka je 11,6 palce a zde má
FullHD již smysl. Menší rozlišení by zde bylo již poměrně viditelné.
Dalším rozdílem je způsob nabíjení, kdy Lenovo zde sáhlo po
řešení nabíjení pomocí plnohodnotného USB konektoru. Pozor ale na omezení, že
když budete tablet nabíjet, nemáte k dispozici žádný USB konektor (s
výjimkou dokovací klávesnice). S ohledem na to, že tablet má výdrž okolo 8
hodin, by to ale nemusel být takový problém.
Dokovací klávesnice je velice podobná té u menšího modelu,
tablet se do ní dá opět zasunout dvěma směry, díky větším rozměrům ale nabízí
více místa pro psaní a po stranách kláves. Opět se zde nachází dva USB porty
pro připojení dalších periferií.
|
Lenovo MIIX 2 11
|
Procesor
|
Intel Core i3 4012Y;, 1,5GHz
|
Paměť
|
4GB DDR3
|
Displej
|
1920x1080, IPS
|
Interní úložiště
|
128GB
|
Rozhraní
|
microHDMI, plnohodnotný USB 3.0, jack 3,5 mm
|
Příslušenství
|
Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD
|
Ostatní
|
Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný
mikrofon
|
Externí úložiště
|
microSD
|
Operační systém
|
Windows 8.1 64bitový
|
Výdrž
|
až 8 hodin
|
Hmotnost
|
0,8 kg
|
Rozměry
|
300 x 190 x 11 mm
|
Samozřejmě, že se nejedná o jediný tablet, který by byl
vhodný pro učitele, ale vzhledem k některým specifickým požadavkům
vyplývající z běžné učitelské práce si myslím, že je to minimálně jeden
z vážných kandidátů. V konečném součtu ale sama škola by měla vědět,
co přesně od zařízení pro žáky a učitele očekává, jaké používá další výukové
pomůcky či v jaké cenové relaci si může tablety dovolit a proto je pouze a
jen na škole, jaké výsledné zařízení si zvolí.